Akce Reinhard a Erntefest

V letech 1942–1943 bylo pod krycím názvem Akce Reinhard zplynováno více než jeden a půl miliónu Židů ve vyhlazovacích táborech Bełźec, Sobibór a Treblinka na území nacisty okupovaného Polska. Hlavním aktérem celé akce se stal velitel SS a policie v Lublinském distriktu Odilo Globocnik a místem realizace území Generálního gouvernementu. Nejprve se jednalo o místní obyvatele, vzápětí přivážely vlaky i Židy z obsazených zemí Evropy. V táborech smrti nebyly zapotřebí rozsáhlejší ubytovací prostory, oběti neprocházely selekcí. Z jejich řad vybírali nacisté jen ty, kteří po krátkou dobu zajišťovali provoz vyhlazovací mašinerie a chod tábora. Důležitým úkolem vybraných vězňů bylo třídění a uspořádání zabaveného majetku po zavražděných, který měl být dopraven do říše a předán příslušným úřadům. V každém táboře sloužilo od dvaceti do čtyřiceti příslušníků SS, nedílnou součást tvořily pomocné sbory, z nichž většina prošla výcvikovým střediskem v Trawnikách.

Závěrečná fáze vyhlazování židovského obyvatelstva dostala krycí název Dožínky/Aktion Erntefest. Akce na území Lublinska se v noci ze 3. na 4. listopadu 1943 zúčastnily téměř tři tisíce příslušníků SS a policie. Majdanek, Lublin, Poniatowa a Trawniki se staly hlavními místy masakru více než 42,000 lidí.