Praha

První shromaždiště židovských obyvatel, kteří obdrželi předvolání k nástupu do transportu, bylo zřízeno v Praze, v objektu Radiotrhu Pražských vzorkových veletrhů. Roli sehrála bezpochyby výhodná poloha v blízkosti vlakového nádraží Praha-Bubny. Sběrný tábor zde byl zřízen zanedlouho po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora a byl v provozu od října 1941 až do července 1943. Po skončení deportací sloužily baráky od srpna 1943 až do července 1944 jako sklady zabaveného židovského nábytku.

Předvolaní po příchodu do areálu Radiotrhu dostali přidělené místo v některém z dřevěných baráků. Křídou napsané transportní číslo vymezovalo prostor každého jednotlivce. Lidé přespávali na matracích na zemi, čelili nedostatečným hygienickým podmínkám, mj. měli k dispozici pouze venkovní latrínu. Následovala procedura odbavení všech účastníků transportu, která trvala obvykle tři až čtyři dny. V den odjezdu se lidé museli seřadit podle čísel a pod dohledem německé pořádkové policie/Ordnungspolizei a uniformované protektorátní police byli odvedeni na nádraží v Bubnech, kde nastoupili do vlaků.

Prvních pět transportů v době od 16. října do 3. listopadu 1941 směřovalo do ghetta v Lodži/Litzmannstadt. Drtivá většina z dalších končila svoji cestu v ghettu Terezín. Z Prahy bylo deportováno celkem 44,712 osob.