Shromaždiště

c_plzen_nmp

Nástup židovských obyvatel Plzeňska do transportu R do Terezína v lednu 1942. V popředí rodina Rosenbaumových. Celá rodina i s nejmladší Charlotou (nar. 1936) byla v květnu 1942 deportována do vyhlazovacího tábora Sobibór, kde zahynula

Národopisné muzeum Plzeňska

Deportacím židovských obyvatel Protektorátu Čechy a Morava od října 1941 předcházela řada diskriminačních opatření a nařízení ‒ vydělení ze společnosti, ztráta zaměstnání a obživy, zabavení majetku, registrace a potupné označení žlutou hvězdou s nápisem „Jude“ (Žid).

Organizaci transportů přenesli nacisté na aparát Židovské náboženské obce. Obsílky s předvoláním do transportu se roznášely většinou v nočních hodinách. Předvolaný obdržel transportní číslo a množství pokynů a instrukcí k přípravě nástupu do transportu včetně seznamu doporučených a povolených věcí. Každá osoba měla povoleno vzít si zavazadla do váhy 50 kg, která musela být označena transportním číslem. Podle čísla bylo přidělováno místo pro spaní na shromaždišti a následně i při cestě vlakem.

Na území Protektorátu Čechy a Morava bylo zřízeno 15 shromaždišť, většinou v budovách škol nebo jiných velkých prostorách, které byly pro tento účel uvolněny. Zde strávili muži, ženy i děti pohromadě zpravidla dva až tři dny, během nichž museli odevzdat zbylé potravinové lístky, peníze a cennosti, osobní dokumenty, vyplnit řadu formulářů a potvrdit odevzdání majetku říši. Předání klíčů od bytu pro mnohé symbolizovalo rozloučení s dosavadním životem, s blízkými lidmi a přáteli. Zástup osob určených k deportaci doprovázeli cestou k nádraží členové německé pořádkové policie/Ordnungspolizei a protektorátní uniformované policie. Deportačními vlaky zpravidla odjíždělo kolem jednoho tisíce vězňů. Všechny čekala cesta do neznáma.

mapa_protektoratu

Mapa Protektorátu Čechy a Morava s vyznačenými shromaždišti židovského obyvatelstva a údaji o počtu deportovaných

Židovské muzeum v Praze

Jediný známý snímek ze shromaždiště v prostorách Radiotrhu v Praze. V době deportací byly dřevěné baráky ve zchátralém stavu: pršelo do nich, chybělo vytápění i dostatečná hygienická zařízení. To vše spolu s přítomností SS působilo již při příchodu depresivním dojmem

Archiv Ivana Friče

Budovou reálného gymnázia v Uherském Brodě prošly na cestě do ghetta Terezín v lednu 1943 téměř tři tisíce osob

Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě

Unikátní fotografie deportace Židů z Boskovic na shromaždiště v Brně v březnu 1942

Muzeum regionu Boskovicka